Hợp âm Slunce (Come Vorrei) - HELENA VONDRÁČKOVÁ

Lời & hợp âm

[Verse 1]
[Am]Já kdysi s úsvitem ti říkal čas [Dm]tokrát
Že jsi mé [G]slunce,
o němž nikdo nemá [Em]zdání
Řek jsem [F]to vážně,
jenže nesmíš [Dm]to tak brát
Přeháním [E]rád. To bude [Am]tím

[Verse 2]
Já kdysi [Am]s úsvitem ti řekla [Dm]častokrát
Že jsi mé [G]slunce,
které vyšlo v pravou chví[C]li
Slyšel [F]jsi správně,
jenže nesmíš to [Dm]tak brát
[E]Bezpočtukrát člověk se mýlí

[Verse 3]
[A]Slunce je fér[Dm],
to nezaspí a hřeje [G]záda
Vysvitne včas,
[C]když naprší ti do [Am]mikáda
Nechce nic mí[Dm]t,
nic nedluží a svítí [E]stejně
Na moji [Am]tvář, na dlaně [A]tvé
Slunce je [Dm]fér,
to nešidí a hřeje plá[G]že
Odvede [C]své a neslíbí, co [Am]nedokáže
Kol hlavy [Dm]měj si svatozář
a třeba [E]hřej si
Slunce ty [Am]nejsi

[Verse 4]
I když máš [Am]spoustu chyb,
tak já ti [Dm]rozumím
A slabší [G]stránky tvé ti
vůbec [C]nevytýkám
Ani já [F]nejsem tvoje slunce, pokud [Dm]vím
Netrap se [E]tím. To se jen říká

[Verse 5]
[A]Slunce je fér[Dm],
to nezaspí a hřeje [G]záda
Vysvitne včas,
[C]když naprší ti do [Am]mikáda
Nechce nic mí[Dm]t,
nic nedluží a svítí [E]stejně
Na moji [Am]tvář, na dlaně [A]tvé
Slunce je [Dm]fér,
to nešidí a hřeje plá[G]že
Odvede [C]své a neslíbí, co [Am]nedokáže
Kol hlavy [Dm]měj si svatozář
a třeba [E]hřej si
Slunce ty [Am]nej si

[Verse 6]
Už raděj [Am]mlč a dívej,
hvězdy jsou ty [Dm]tam
Přichází [G]úsvit, velké slunce hlásí ráno
[C]Co přá[Em]t si krá[F]snějšího
nad ten [Am]zázrak [Dm]sám?
Že ty mě [E]máš, že já tě mám